Västra Götalands län

Krajina se mění s každými několika kilometry silnice. Pobřeží tvoří holé skály, ledovcem vyleštěné do hladka, a úzké zátoky, kde jsou domy natřené tradičními červenými a okrovými barvami Bohuslänu a lodě kotví nízko u bójí. Göteborg, velký přístavní город kraje, je jiný typ místa: široké, větrné město s tramvajemi, kanály a cihlovými sklady, kde loděnice a textilky ustoupily muzeům, kavárnám a bytům, aniž by ztratilo svůj dělnický ráz. Ve vnitrozemí se země uvolňuje. Kolem velkého jezera Vänern a napříč Dalslandem se les zavírá, silnice ztichnou a malé farmy stojí mezi háji bříz a smrků. Dále na východ se otevírají roviny Västergötlandu, nad poli a starými kamennými kostely se zvedá plochý vrch Kinnekulle a Göta älv u Trollhättanu hučí přes město vystavěné kolem své elektrárny.

Dobrý den může začít v Göteborgu kávou ve staré dřevěné čtvrti Haga a procházkou podél řeky, než se rozjede provoz. Odtud pobřežní silnice míří na sever a krajina se v čelním skle začíná měnit: nejprve roztroušené skerry, pak holá žula a náhle shluk domů u přístavu. Ve Fjällbacce se ulice strmě vinou od nábřeží a vůně dehtu a nafty se mísí se slanou vůní moře. Oběd může být sendvič s krevetami snědený na dřevěném molu, zatímco racci pozorují z zábradlí a rybářské lodě připlouvají jedna za druhou. Odpoledne odbočte do vnitrozemí. Silnice ke Kinnekulle míjí sady a široká šedá pole a z vrcholu leží pod vámi celý Vänern, tak velký, že připomíná spíše moře než vodu. Večerní světlo zbarví jezero nejprve do cínové a pak do měděné barvy a jediným zvukem je vítr v trávě.

To, co vám zůstane v paměti, je, jak rychle se kraj přesouvá od slané k sladké vodě, od města k lesu, a jak si každé místo udržuje vlastní tempo. Odjíždíte s myšlenkami méně na to, co jste viděli, než na to, jak světlo dopadá na žulu, nebo na zvuk zavírající se plavební komory na kanálu za soumraku. Přání je prosté: vrátit se, zvolit další cestu na sever z Göteborgu a nechat pobřeží, jezera i staré městečka mezi nimi rozvíjet se vlastním tempem.